Voyen Koreis

Administrátor těchto stránek:
Voyen Koreis


Napište mi zde




AUTOROVY
ČESKÉ STRÁNKY

 Můj bíbr - autobiografie 

AUTHOR'S
ENGLISH PAGES







KABALA





 



\

KABALA





 


 


John Collier: Lilith (1892)

LILITH


    Dotkli jsme se až doposud celkem lehce tématu negativních okultních sil. Nejsem přítelem negativismu, kterého je myslím v oblasti esoterických věd víc než dostatek. Přesto si myslím, že je snad na místě povědět si něco o Lilith. Tu ve své vší kráse zde vidíme (vpravo) na slavném obrazu Johna Coílliera z roku 1892. O Lilith se nic nedozvíme z Bible, kde se její jméno vůbec neobjevuje. Mnohá z ortodoxnějších hebrejských učení také tohoto ženského démona prostě ignorují a pokud se o její existenci nějak zmiňují, vyvarují se toho její jméno vyslovit. Přesto vše, pověsti o ní a o tom jak svádí muže k tomu, aby s ní ve spánku obcovali a stali se takto otci démonických synů, které tento sukubus rodí, kolují už od nepaměti. Také o tom, že Lilith v noci chodí a hledá nově narozené děti, které buď unáší nebo je uškrtí (některá z náhlých úmrtí kojenců v postýlce pravděpodobně dala za vznik těmto pověstem).

Podle různých rabínských mýtů nacházejících se v Talmudu nebo i v Zoharu, byla Lilith Adamovou první ženou, ale tak jak se to stává i v naší době, jejich manželství se zhroutilo. Lilith bývá rovněž spojována s některými notoricky známými svůdnicemi z legend, jako Trojská Helena či královna ze Sáby. Také, jak by se dalo i očekávat, během procesů s údajnými čarodějnicemi odehrávajícími se v středověké Evropě se jí dávala vina z toho, že se spolčovala s ďáblem, že byla přímo ženou ďáblovou, jeho milenkou nebo dokonce i prababičkou Lilithsamotného ďábla. V těch nejstarších mýtech Lilith bývá tradičně spojována s ptákem sovou, nejpravděpodobněji proto, že je také tvorem nočním. Na tzv. Burneyském reliéfu (vlevo), pocházejícím ze starověkého Babylonu, přibližně z roku 1950 před Kristem, vidíme asi nejstarší známé zobrazení Lilith, nápadné právě tím, že se zde nachází ve společnosti dvou sov.

Již jméno Lilith, které je podobné lilii, přičemž hindu slovo pro lotos je právě lilu, nám napovídá, že zde máme symbol pro joni či yoni, což je tantrický symbol pro ženský pohlavní orgán a potažmo také pro pramáti veškerého lidstva. Démoni podobní naší Lilith se objevují snad všude a ve všech možných kulturních tradicích, na příklad ve starém Babylóně, v klasickém Řecku, v Mexiku, na Středním východě, u amerických Indiánů, stejně tak jako v pozdějších anglických, německých i slovanských legendách. Mívá přitom mnoho různých jmen a názvů, jako Démonická žena, Bohyně temnoty, Královna noci, atp.

Následující pasáž jsem přeložil z knihy Hebrejské mýty - The Hebrew Myths, jejímiž autory jsou Robert Graves a Raphael Patai. Graves (1895-1985), byl anglickým básníkem, spisovatelem historických románů a navíc i velikým sběratelem mytologických námětů. Jeho The White Goddess (Bílá bohyně) je nesmírně inspirativní kniha, soustřeďující se na ženství v mytologii, což samotný autor nazval „mluvnicí pradávného jazyka poetických mýtů“.

Poté kdy se Bůh rozhodl stvořit Adamovi družku, aby tento nebyl jen o samotě, Bůh seslal na Adama hluboký spánek, vyňal jedno z jeho žeber, stvořil z něho ženu a nechal ránu zahojit. Když se Adam probudil prohlásil, „toto stvoření se bude nazývat Žena, protože pochází z muže. A muž a žena budou jedním tělem.“ Jméno, které jí dal bylo Eva, „máti všeho živoucího“. Podle některých, Bůh stvořil muže a ženu podle své vlastní podoby a to šestého dne, přičemž z nich učinil vládce nad celým světem; Eva ale v té době ještě neexistovala. Bůh pověřil Adama tím, aby pojmenoval veškerá zvířata, ptáky a ostatní tvorstvo. Když před ním defilovali v párech, Adam, který byl již jako dospělý dvacetiletý muž, žárlil na to, že se navzájem milují. Pokoušel se sám pomilovat s každou samičkou, neměl z toho ale žádné potěšení. Proto potom zvolal: „Každý tvor kromě mne má svého druha či družku“, a modlil se za to, aby Bůh tuto nespravedlnost napravil. Bůh tedy stvořil Lilith, první ženu a to stejným způsobem jakým stvořil Adama, pouze přitom ale použil bláta a usazeniny, místo čistého prachu.

Z Adamova svazku s Lilith a také s jinou démonickou ženou jménem Námah, která byla sestrou Tubal-Kainovou, se zrodil Asmodeus a jiní démoni, kteří dodnes souží lidstvo. O mnoho generací později, Lilith a Námah se dostavily k soudnímu dvoru Šalamounovu, převlečené za jeruzalémské nevěstky. Adam s Lilith se nikdy spolu neshodli. Když Adam chtěl s Lilith souložit, jí se nelíbilo jak trval na tom, že si přitom lehne.

Proč musím ležet pod tebou?“, ptala se. „Také jsem byla stvořena z prachu země, jsem tudíž tobě rovnou.“

Když potom Adam trval na svém a pokoušel se ji k tomu donutit, Lilith se rozlítila, pronesla kouzelnou průpovídku, vznesla se do vzduchu a Adama opustila. Adam si šel stěžovat ke Stvořiteli:

Moje družka mě opustila, Bože.“

Bůh okamžitě vyslal anděly Senoye, Sansenoye a Semangelofa, aby přivedli Lilith zpátky. Andělé ji nalezli v blízkosti Rudého moře, v místě kde se nacházelo množství chlípných démonů, jejichž mláďata rodila po stovce denně.

Okamžitě se navrať k Adamovi,“ řekli jí andělé, „nebo tě utopíme!“ Lilith odvětila:

Jak bych se mohla vrátit k Adamovi a žít jako poctivá manželka, poté co jsem dělala zde u Rudého moře?“ Odpověděli:

Pokud odmítneš, zemřeš!“

Jak mohu zemřít, když Bůh mi dal vládu nad všemi nově narozenými dětmi: hochy až do osmého dne života, kdy se jim dostane obřízky a děvčaty až do dvacátého dne. Nicméně, pokud uvidím vaše tři jména či podoby na amuletu pověšeným nad nově narozeným dítětem, ušetřím je, to vám slibuji.“

Lilith - Amulet z knihy SeferRaziel z roku1701
Amulet na ochranu dětí proti Lilith, z knihy SeferRaziel z roku 1701

Na tomto se dohodli, Bůh ale potrestal Lilith tím, že nechal zahubit jejích sto démonických dětí každý den; také když ona nemohla zabít lidské dítě kvůli andělskému amuletu, zlomyslně se obrátila proti svým vlastním. Podle některých, Lilith vládla coby královna v Zmargadu a taktéž v Sábě a byla tou démonickou ženou, která zabila syny Jobovy. Nicméně, unikla prokletí smrti, jehož se dostalo Adamovi, protože se s ním rozešla dávno předtím než došlo k pádu lidstva. Lilith a Námah nejenže škrtí kojence, ale navíc svádějí muže ve spánku, z nich kterýkoliv, pokud spí samotný, se může stát jejich obětí.

Přestože se mu nepovedlo dát Adamovi vhodnou družku, Bůh se nevzdal a pokusil se o to znovu, přičemž nechal Adama se dívat jak vytváří její ženské tělo, z kostí, tkání, svalů, krve a výměšků žláz, to vše pokrývaje kůží a místy i chomáči vlasů. Pohled na to vše Adama tolik naplnil odporem, že když už stála tato žena, první Eva, před ním v celé své kráse, cítil vůči ní nepřekonatelný odpor.

Bůh pochopil, že opět neuspěl a odvedl první Evu pryč. Co se s ní stalo, to nikdo přesně neví. Bůh učinil třetí pokus a tentokráte si počínal s větší obezřetností. Poté kdy ve spánku odebral Adamovi žebro, stvořil z něho ženu, které potom zapletl vlasy, vyzdobil ji jako nevěstu čtyřiadvaceti různými šperky, dříve než ho probudil. Adam byl absolutně nadšený...


Jak to tak vypadá, pokud jde o proces Stvoření, ne právě všechno šlo hladce a bez zádrhelu. Těch potom, jak ještě uvidíme, bylo dost a dost. Kabalisté zejména poukazují na verš 27 v první kapitole Genesis, kde se praví:

Bůh stvořil člověka ke svému obrazu,
    k obrazu Božímu stvořil jej:
    jako muže a ženu stvořil je.
            

Bůh vytváří Adama - William Blake

William Blake: Bůh vytváří Adama     

Již v těchto verších je první narážka na to, že pokud jde o stvoření člověka, nebylo to všechno nijak jednoduché. Proč ve druhé kapitole Genesis (2:7) máme, že člověk byl stvořen samotný, zformován z prachu země, přičemž ještě dále v Genesis 2: 20-23 se teprve nachází ten všeobecně známý příběh o tom, jak Bůh vzal Adamovi ve spánku jedno z žeber a z něho stvořil Evu? Vždyť již víme, že zde už byla a všemu předcházela tzv. ševira neboli rozpad původních sefirotů, což rozhodně nemůžeme považovat za příliš úspěšný první pokus o Stvoření světa. Proč by tomu mělo být v případě Adama a Evy (a Lilith) snadněji? Zejména pokud, jak to vypadá, úmyslem Stvořitele od počátku bylo dát člověku svobodnou vůli, aby se mohl rozhodovat vždy o tom, jak se v různých situacích zachová. V příběhu, který jsme právě četli v podání Gravese a Pataie, se Adam ovšem chová jako opravdový mužský šovinista, zatímco Lilith nakonec prosadí to, co si usmyslela ve své svobodné mysli. Projevil se zde Bůh samotný také jako šovinista, který daroval svobodnou vůli pouze Adamovi? Adam se o tom zdá být přesvědčen, Lilith ovšem ani trochu ne; prostě se vzepře a jde si dělat to, co ji baví. V tomto případě obcovat s démony, svádět nevinné nic netušící muže, zabíjet kojence, chovat se zkrátka jako děvka a vražednice. Když nad tímhle přemýšlíme, musí nám být celkem jasné proč se o Lilith oficiálně nikde nic neříká. Vždyť vůbec připustit to, že by Bůh byl mohl stvořit něco tak provokativního jako je Lilith a že by povolil Adamovi to, aby s tímto vyzývavým stvořením s kriminálními sklony měl poměr, je přece nemyslitelné! Aspoň pro běžného věřícího, neřku-li členy církevních kruhů, to přece musí znít jako rouhání a toho nejhoršího druhu! Kabalista, který také má svobodnou vůli a nemusí se schovávat za žádná dogmata, se takto ptát může.

Jedno téma, které se dosti často objevuje již od středověku v obrazech starých mistrů, je Lilith jako z části smyslná a krásná žena a z druhé poloviny, obvykle z té dolní, jako některý druh zvířete, nejčastěji had. Také prostě jako žena s hadím ocasem. Tím se ovšem naráží na to, že ne vše co vypadá krásné, a žádoucí je tak skutečně; může se to snadno obrátit ve zlo a hřích. Lilith bývá také často spojována s hadem, který údajně svedl Evu k tomu, aby okusila jablka ze Stromu poznání a tím zapříčinila pád celého lidstva.

Nejčastěji bývá ale Lilith zobrazována jako sukuba (sukubus, succubus), ženský démon, který navštěvuje v noci muže s nimiž souloží tak, aby přitom ejakulovali a ona tak mohla ukrást jejich spermie a použít je ke svým čárům a k vytváření démonů. Ať už takové pověsti pocházejí ze židovských či křesťanských kruhů, v obou případech byly vždy zákony týkající se pohlavní úlevy v případě mužů přísné, neřku-li puritánské. Rabíni stejně tak jako křesťanští kněží ve svých kázáních vždy kladli veliký důraz na čistotu, ne-li přímo asketismus. Kdykoliv potom měl muž erotický sen, což je ovšem zcela běžné, dostavil se potom pocit provinění, přes nějž se dotyčný potřeboval nějak přenést. Svézt všechno na démonickou Lilith bylo ovšem nejpohodlnější.

Jak jsem se již zmínil, o Lilith se v Bibli ani v přilehlé literatuře skoro nikdy nemluví. To ovšem neznamená, že její role jako svůdnice byla pominuta. Z velké části se totiž svezla na hlavu ubohé Evy, která je často zobrazována jako ne právě ideální lidská bytost, která má na svědomí pád Adamův a potažmo celého lidstva. Například, průměrný věřící některé z křesťanských církví pravděpodobně o Lilith vůbec ani neslyšel. Zato o Evě a o jejím prohřešku ví docela určitě a je mu to z kazatelny připomínáno téměř každé nedělní ráno. Přitom Adam, který z té celé šlamastiky nějak záhadně vyšel s reputací skoro nepoškozenou, nese přece docela určitě stejnou nebo aspoň podobnou vinu. Stačí se nad tím vším jen trochu hlouběji zamyslet a musí nám to být jasné. Had si přece právě tak ke svému aktu svádění nevinných lidských bytostí mohl vybrat Adama, místo Evy. A samozřejmě, Adam mohl buď hadovi nebo Evě vždycky říci své „ne“!


V naší době, psát o sexu, bavit se o sexu, zabývat se jím třeba i dosti přehnaně, to vše je docela přípustné, dokonce i žádoucí, rozhodně aspoň v západním světě. Rabínská-kněžská pravidla, zaměřená především na to, aby se uchoval status quo pokud jde o vztahy mezi muži a ženami, už zdaleka neplatí tak, jak tomu bylo třeba jen před půl stoletím. Počínání Lilith, její prudké odmítnutí Adamových sexuálních praktik a následný útěk od něho, vyhlíží dnes docela jinak, zejména potom v očích moderních feministek. Neopohanství, které se jako vlna tsunami rapidně šíří po západním světě, sebou přineslo dokonce i následnou vlnu obdivu vůči Lilith. Některé z hvězd pop-music si ji dokonce okázale přivlastňují (což paradoxně dělají i s kabalou), právě pro její rebelantství a odmítnutí toho stát se pouhou nevolnicí, dnes bychom snad i řekli sexuálním otrokem, svého manžela. Lilith proto nachází mnoho obdivovatelů i oddaných stoupenců právě mezi feministkami, členkami hnutí pro uzákonění interrupce, atp. Zde se na ni nahlíží se značnými sympatiemi, spíše jako na oběť než na nějakého ženského démona či čarodějnou svůdnici. Překvapivé to ovšem není ani trochu. Moci takto poukázat na první feministku, která se navíc údajně na světě objevila ještě dávno předtím než kterákoli jiná osoba ženského pohlaví, cožpak není tohle úplná senzace?



©Voyen Koreis 2016 All rights reserved - Veškerá práva vyhrazena

 




Start of StatCounter Code for Default Guide